Tuaregové

Po dramatickém zásahu francouzského letectva proti teroristům v Mali se situace v zemi trochu zklidnila a média už  informují o událostech v zemi jen sporadicky. Podle prohlášení francouzské vlády se válka blíží ke konci. Možná, snad ...

Stručná rekapitulace

11. ledna  2013 zahájila Francie vojenskou akci v Mali v důsledku hrozby napadení jižní části země radikálními islamisty, kteří den předtím zaútočili na město Konna. Během dvou týdnů, s asistencí malijských vojsk donutila islamisty opustit Timbuktu a Gao, později i další města. Do poloviny února Francie vyslala do Mali 4 000 vojáků, převážně ze svých afrických základen.

Pouze nejsevernější část, pouštní oblast Kidal obývaná převážně Tuaregy, zůstává částečně v rukou dosavadních pánů. Zde vládla islamistická skupina Ansar Dine složená z místních Tuaregů. Krátce po zahájení francouzské intervence se transformovala na hnutí MIA (Islamistické hnutí Azawad), které se prezentovalo jako umírněné islámské hnutí ochotné bojovat proti terorismu a jednat s Mali o příměří.

Původní vůdce skupiny Ansar Dine Iyad Ag Aghaly se vytratil ze scény a dodnes se neví, kde je. Různé spekulace o azylu v Burkině Faso, Mauritánii, Alžírsku či Súdánu se dosud nepotvrdily, ale USA mezitím zařadily jeho jméno na seznam světově hledaných teroristů. Krátce nato se i skupina Ansar Dine dostala na seznam teroristických skupin. Poněkud zbytečně, neboť se už vlastně rozpadla.

V Kidalu se vedle MIA objevila původní povstalecká skupina MNLA s prohlášením, že má celou oblast pod kontrolou a není ji tedy třeba osvobozovat. Na nezávislosti Azawadu netrvá, stačila by rozumná autonomie, ale pod podmínkou, že malijská vojska do Kidalu nevkročí. Vláda Mali však reagovala nevrle a na hlavní představitele hnutí vydala zatykač. A to přesto, že ji Francie k jednání s MNLA důrazně vybízela.
 

Oslavy 1. výročí "nezávislosti Azawadu" v Kidalu 6. dubna 2013. 

Terénní boj proti teroristům

Všem bylo jasné, že islamistické radikální skupiny nebyly poraženy, ale pouze opustily města a stáhly se do pouště, hlavně v okolí Kidalu (horská oblast Adrar des Iforas). To potvrzovaly i francouzské zpravodajské služby. Kromě samotného boje s teroristy měla Francie ještě další důvod, proč se vydat do nehostinných pouštních oblastí: teroristé tam ukrývají několik francouzských rukojmí unesených v minulých letech v Nigeru a v Mali. Proto bylo do Kidalu vysláno 2 000 francouzských a 1200 čadských vojáků. Ti se spřátelili s MNLA a MIA a koncem února zahájili v pouštních horách úderný postup proti teroristům.

Reportáž o čadské armádě v Kidalu.
Novináři televizní stanice France 24 cestují s čadskými vojáky v okolí Kidalu. Přijížději do Kidalu, kde vládne MNLA a místní obyvatelé se dožadují samostatnosti Azawadu. Francouzská vojska se drží diskrétně stranou.

Došlo k několika těžkým střetům, při nichž zahynulo několik francouzských a hodně čadských vojáků (oficiálně téměř 43, ale neoficiální zprávy mluví až o stovce). Nicméně mise dopadla celkem úspěšně, podle francouzských zdrojů bylo zabito na 600 teroristů, mezi nimi i obávaný vůdce místní odnože Al-Kájdy Abou Zeid. Ale rukojmí se nenašli, pravděpodobně byli přesunuti jinam, možná i za hranice. Okolní země sice své hranice s Mali uzavřely, ale ty lze v poušti kontrolovat těžko.

Koncem března provedla francouzská armáda další velkou operaci za účasti 1 000 vojáků, kteří s pomocí zpravodajských služeb a helikoptér provedli zátah na údolí severně od Gaa, kde se měly ukrývat skupiny islamistů, nenašli však ani jediného, jen pár skrýší munice. Zjevně stačili včas zmizet.

Nicméně podle Francie jsou teroristé v Mali z větší části zlikvidováni. Část z nich byla zabita a část se přesunula jinam (je zmiňován hlavně Súdán a Západní Sahara, asi i Libye), takže by měly zbýt jen menší skupiny. Všechna větší města zažila v průběhu minulých měsíců sebevražedné útoky a některé z nich se proměnily v urputné bitvy, hlavně v Gau, kde muselo zasáhnout letectvo a centrum bylo téměř zničeno. K útokům dochází i nadále, zatím poslední se odehrál 12. dubna v Kidalu a bylo při něm zabito či zraněno několik čadských vojáků i místních obyvatel.

Modré přilby OSN

Francie, která původně chtěla začít stahovat svá vojska z Mali už od dubna, nakonec svou misi prodloužila. Nicméně začala pracovat na postupném předávání kontroly nad některými oblastmi africkým vojskům, nyní odvolala z Timbuktu část svých jednotek a místo nich nastupují vojáci z Burkiny Faso a přichází posila policejních sil z Bamaka. Na sever se pomalu začínají rozmisťovat západoafrické jednotky (Misma / anglicky Afisma - Nigérie, Niger, Benin, Togo, Guinea...) a OSN schválila 25. dubna misi OSN v Mali nazvanou Minusma, která nastoupí 1. července a bude čítat 12 600 modrých přileb, mezi nimiž budou i mnohé africké jednotky působící už v Mali pod hlavičkou Mismy, především vojáci z Nigérie a Čadu. Čad odnesl válku z hlediska lidských ztrát nejvíce a po útoku v Kidalu prohlásil, že nadále bude pokračovat pouze v rámci OSN. Francie má v červenci snížit stav svých jednotek na 2 000 vojáků.

Malijská armáda v akci - boje v Gau.
 

Malijská armáda africkým jednotkám spíše sekunduje, boje naplno ukázaly její žalostný stav a totální absenci bojeschopnosti. Od března působí v Mali i evropské vojenské jednotky s úkolem poskytnout malijským vojákům školení a výcvik, jak z vojenského hlediska, tak i morálního. Hon na Tuaregy a Araby ze strany vojáků pod záminkou boje proti teroristům nahlásily nejen lidskoprávní organizace, ale upozorňovala na ně i Francie a OSN. Od března je v Bamaku i jednotka 34 českých vojáků, kteří mají za úkol chránit evropskou vojenskou základnu v Bamaku, později se možná zapojí i do výcviku malijské armády. 

Černý Jih versus bílý Sever

Během února a března došlo k zatčení či zmizení několika set civilistů na severu Mali, kromě několika jedinců šlo o Tuaregy nebo Araby, tedy "bílé" obyvatele země. Denně bylo hlášeno několik případů, hlavně v Timbuktu a v okolí, později i v oblasti směrem ke Gau. Většinou několik vojáků přišlo zatknout dva až tři muže s odůvodněním, že jsou podezřelí ze spolupráce s teroristy. Zatčení pak byli o pár dní později nalezeni mrtví nebo jsou dodnes nezvěstní. Velitelství armády tvrdí, že o ničem neví. Mezi těmito případy figuruje zřejmě i osobní vyřizování účtů využívající chaotickou situaci. Ovšem prohlášení některých vojenských důstojníků o tom, že všichni Tuaregové a Arabové jsou spojenci teroristů, mluví samo o sobě. Média také rozvířila případ Tuaregů zatčených v Gau a převezených do Bamaka, z nichž dva zemřeli na následky mučení.
 

Reportáž France 24 o bezdůvodném zatýkání civilistů v Timbuktu - starý Arab (v čase 4.35 a dále) byl zatčen a dodnes nezvěstný.  

Atmosféra je tedy chmurná a uprchlíci se nehodlají v nejbližší době do Mali vrátit. Tyto útoky dokonce přivedly do exilu další utečence, takže postup osvobozování země od teroristů jejich počet ještě zvýšil. Kraj Gao byl dlouho podobných excesů ušetřen, protože kontrolu převzal tuarežský důstojník malijské armády Elhaj Ag Gamou, který byl však později odvolán do Bamaka. 

Situace je nyní bizarní, protože v Timbuktu a Gau nejsou téměř žádní Tuaregové ani Arabové a Kidal je v rukou tuarežského hnutí MNLA (plus MIA), neboť malijská vojska se jim dosud neodvážila vzdorovat. Jednání jsou na mrtvém bodě, vláda si klade podmínku, že MNLA musí nejdříve odevzdat zbraně, což MNLA kategoricky odmítá, dokud se problematika budoucnosti Tuaregů nevyřeší. 
 

Reportáž z Kidalu.
 

Nakonec se v dubnu do Kidalu vydala delegace OSN. Podle zpráv z jednání MNLA stále odmítá přítomnost vojsk Mali, ale připouští mezinárodní vojenské síly a navrhuje jednání s Mali pod záštitou OSN. 

Volby v červenci

Momentálně země žije hlavně přípravou prezidentských voleb, které jsou plánovány na červenec a ukončí panování přechodné, v podstatě nelegální vlády. Přes všechny pochybnosti o příliš brzkém termínu bylo vydáno rozhodnutí termín dodržet, Francie na nich totiž nekompromisně trvá. V současné situaci, kdy velká část obyvatel severu země je stále v exilu a kraj Kidal mimo kontrolu vlády, je otázkou, zda volby nevyvolají další konflikty. I podle generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna je malijská vláda slabá, urovnání mezi severem a jihem není na dohled a brzké volby mohou ještě přilít olej do ohně nestability.