Tuaregové

Během minulých dvou týdnů Francie úspěšně osvobodila část severu Mali od islamistů, včetně dvou největších měst Gao a Timbuktu. Ve zprávách se sice uvádí, že francouzská vojska operují spolu s malijskou armádou, ale podle popisu situace představují malijští vojáci spíše dekorativní prvek a do akce vstupují, až když jsou islamisté pryč.

Ke skutečným bojům však nedochází. Francouzské letectvo nejprve bombardováním příslušné lokality  dá islamistům jasně najevo, že tam jsou nežádoucí, případně jim zničí nějaké zásoby. Poté se na místo vydá francouzsko-malijská koalice s těžkou bojovou technikou, čímž i poslední zbytky nepřítele přesvědčí o vážnosti situace. Když pak na místo dorazí, islamisté jou pryč a místo nich vítá vojáky nadšené obyvatelstvo, nesmírně šťastné, že s šaríjou a hrozivými islamisty je konec.

Rozjásané Timbuktu vítá vojáky.

Kupodivu lze v rozsájaném davu vidět pouze lidi černé pleti, ačkoli většina měst je obývána i Tuaregy a Araby, kteří vykazují více či méně znaky bělošské. Posléze nastává "čištění" města od skrytých islamistů, nebo alespoň těch, kteří by jimi mohli být. A zde nastává problematická část radostného osvobozování země. Hledání nepřítele se většinou zvrhne v hon na čarodějnice : stačí sebemenší náznak či dokonce nesympatie ze strany některých místních obyvatel, aby byl daný člověk označen za islamistu a zlynčován davem nebo rovnou vojáky. Nakonec je v lepším případě zatčen, v horším rovnou zastřelen. Mezi podezřelé znaky patří dlouhý vous (typický pro fundamentalisty) anebo "arabské" rysy (Arabové a Tuaregové). Tiskem prolétly zprávy o hromadných popravách několika desítek Tuaregů malijskými vojáky v Sévaré a okolí, s odůvodněním, že šlo asi o islamisty nebo jejich spojence. 

Naděje, že tristní události posledních měsíců, kdy teroristé obsadili sever Mali a terorizovali místní obyvatelstvo včetně Arabů a Tuaregů, povedou k semknutí malijského obyvatelstva a národnímu usmíření, jsou tytam. Naopak se ukazuje, že se propast mezi černými a bílými prohloubila a bude velmi těžké ji překlenout. Nad budoucností země se tak vznáší čím dál tím více otazníků. Mnoho Tuaregů a Arabů, kteří dosud setrvávali na severu Mali, nyní prchá za hranice, a to nejen před bombardováním, ale i před malijskými vojáky a rozlícenými spoluobčany.

Francouzská jednotka na letišti v Kidalu, hon na islamisty a rabování arabských obchodů v Gau a Timbuktu.

Světem otřásla zpráva, že islamisté před útěkem z Timbuktu zapálili knihovnu se starými rukopisy. Nicméně podle TIME  byla většina rukopisů přemístěna ještě před vpádem islamistů na bezpečné místo. To potvrdil i Shamil Jeppie, ředitel Projektu rukopisů z Timbuktu (University of Cape Town), který řekl že "v knihovně Ahmeda Baby bylo jen několik kusů, ale zbytek byl stále pryč." Informaci potvrdila i stanice France24.

Průběh války se zdá být hladký a úspěšný, problém však je v tom, že nepřítel není skutečně poražen, ale jen ustupuje. Islamisté před Francouzi utíkají do pouště, s celou svou údernou silou. Poušť skýtá mnoho úkrytů, skalní jeskyně a obrovský nepřehledný prostor, v němž jsou teroristé jako ryba ve vodě, na rozdíl od vojáků původem z Evropy nebo subsaharské Afriky. S tím asi Francie počítala a  podle informací v médiích má  v plánu osvobodit pouze jižní okraj severu Mali a zbytek, tedy pouštní oblast přenechat africkým silám, zejména vojskům Mali, Nigeru a Čadu.
 

Operace Serval (název pro francouzskou intervenci v Mali). Přehled vojenkých sil.
Obrázek : Nouvelobs.com / Journal du Mali.

Kidal, město v poušti, obývané téměř výhradně Tuaregy a ovládané skupinou Ansar Dine (tuarežská islamistická skupina pod vedením Iyada Ag Aghalyho), se jeví jako jádro problému. Okolí města je tradičně základnou teroristů. Předpokládá se, že islamisté prchající před Francouzi se stahují hlavně do této oblasti, která je mírně hornatá a bohatá na skalní úkryty. Druhá turežská skupina MNLA, dovolávající se laického samostatného státu Azawad, ztratila v podstatě jakýkoli vliv. Pod jejím praporem před rokem zahájili islamisté okupaci severu a také její představenstvo i samotná síla jsou nejasné. Vůdci i mluvčí skupiny žili nebo žijí většinou  v zahraničí a mnozí členové volně přecházejí mezi MNLA a Ansar Dine. Místní Tuaregové jim většinou moc nevěří, o samostatný Azawad vesměs ani nestojí (obzvlášť pod vedením MNLA) a mnozí mají podezření, že jde jen o mediální pláštík Ansar Dine.

Ostatně reakce obou skupin na francouzskou intervenci toto podezření spíše potvrzuje. Po počátečním svorném odmítání vstupu vojsk Mali i dalších zemí na území Azawadu došlo k obratu. Skupina MNLA náhle souhlasila s francouzskou vojenskou akcí a projevila ochotu spolupracovat v boji proti teroristům. Netrvá na samostatnosti Azawadu a chce jednat s vládou Mali o společné budoucnosti.

Skupina Ansar Dine, která se zcela zdiskreditovala svou účastí na útoku proti jihu Mali počátkem ledna, se rozhodla změnit identitu. Oficiálně prohlásila, že se rozštěpila na dvě části: radikální a umírněnou. Radikální představuje Iyad Ag Aghaly, který se uchýlil do Burkiny Faso pod ochranná křídla prezidenta B. Compaoré a nyní údajně žádá o exil v Mauritánii. Umírněné křídlo se přejmenovalo na MIA (Islamistické hnutí Azawad) a kromě Iyada k němu přešly všechny významné osobnosti Ansar Dine. Do jeho čela se postavil Alghabas Ag Intalla (úřadující náčelník tradičně nejsilnějšího kmene kraje Kidal a dosud pravá ruka Iyada). Část bojovníků Ansar Dine prý přešla (opět) k MNLA. Toto nové hnutí MIA ve svém prohlášení uvedlo v podstatě totéž, co MNLA: ochotu bojovat proti teroristům a spolupracovat s vládou Mali.  

To pravé "show" nastalo, když MIA oznámilo, že "osvobodilo" město Kidal a má ho spolu s MNLA zcela pod kontrolou. To znamená, že je zbytečné, aby ho francouzsko-malijská koalice osvobozovala! Podle zpráv od místních obyvatel město ovládají stále titíž lidé, dříve pod hlavičkou Ansar Dine a teď jako MIA a MNLA. Podle posledních informací přiletěla ve čtvrtek 31. ledna do Kidalu francouzská delegace na jednání se zástupci obou skupin. Vláda Mali zatím prohlašuje, že s MNLA ani MIA jednat nehodlá, neboť jsou jedna ruka s ostatními teroristickými skupinami. Francouzské letectvo zatím bombarduje okolí Kidalu a Aguelhok (městečko asi 150 km od Kidalu), předpokládané útočiště teroristů.
 

 
Rodina v okolí Aguelhoku, 2008. Dnes se většina těchto kočovníků stále zdržuje v oblasti, jen se drží dál od měst a od cest. A modlí se, aby to všechno co nejdřív skončilo. Jejich jedinou záchranou je, že jsou zvyklí se spoléhat jen sami na sebe.
 

Mezinárodní společenství většinou francouzskou intervenci v Mali schvaluje a pomalu jednotlivé země slibují a dodávají větší či menší pomoc. Africké země formou vojenských jednotek (celkem by mělo jít asi o 6000 vojáků, nejvíce nabídla Nigérie - 1200 vojáků a Čad -2000 vojáků, zatím jich dorazilo několik set), evropské státy formou vojenského materiálu a letadel. Dokonce se zapojilo i Rusko a USA. Největší sílu dosud představuje Francie, která do Mali stáhla přes 2000 vojáků převážně ze svých afrických základen a tvrdí, že dodá ještě další. Teroristů je v Mali podle odhadů kolem 2000.
 

Zdroje : Malijet, Maliweb, France24, RFI, TV5Monde, Facebook ...