Tuaregové

Ibrahim Boubacar Keïta - nový prezident Mali

Ve druhém kole prezidentských voleb 11. srpna zvítězil Ibrahim Boubacar Keïta. Získal 77,62 % hlasů. V brzké době bude jmenován premiér a nová vláda. Jeho soupeř Soumaïla Cissé porážku uznal a novému prezidentovi poblahopřál.

Ibrahim Boubacar Keïta. Foto: Pierre René-Worms / RFI.

Ibrahim Boubacar Keïta, který byl mezi lety 1994 až 2000 premiérem, po svém zvolení slíbil, že bude prezidentem národního usmíření. Mezi své priority zařadil také reorganizaci armády, školství, boj proti korupci a ekonomický rozvoj. Čeká ho především řešení otázky Azawadu a pokračování jednání se skupinami MNLA a HCUA, jak bylo dohodnuto v červnu (viz Prozatímní příměří a přípravy voleb).

Vůdce pučistů povýšen na generála

Amadou Haya Sanogo a dočasný prezident Dioncounda Traoré. Foto: Points Chauds.

Odcházející dočasný prezident Dioncounda Traoré se ještě stačil vyznamenat jmenováním tří nových generálů, mezi nimiž figuruje také autor státního převratu z března 2012 Amadou Haya Sanogo. Toto jmenování vzbudilo všeobecné rozhořčení, stejně tako to, že tuarežský důstojník Elhadj Gamou, který se během konfliktu na severu země proslavil jako výjimečně schopná osobnost, povýšen nebyl.
 

Dohoda Tuaregů a Arabů

V Nuakšottu, hlavním městě Mauritánie, se 9. srpna sešly tuarežské skupiny MNLA a HCUA s arabskou skupinou MAA (Arabské hnutí Azawadu) a vydaly společné prohlášení, v němž oznamují společný a jednotný postup při řešení budoucnosti Azawadu. Zdůrazňují nutnost překonat rozpory mezi jednotlivými etniky Azawadu čili severu Mali (Songhajové, Arabové/Mauři, Tuaregové, Fulbové) a postupovat společně.

Setkání skupin MNLA, HCUA a MAA v Nuakšottu. Foto: Alakhbar.

Problém Azawadu totiž nespočívá jen ve vztahu k vládě Mali nebo v protikladu bílých a černých etnik (Tuaregové a Arabové versus Songhajové, Fulbové a etnika jižní části země), ale také v konfliktech mezi Tuaregy a Araby či dokonce mezi některými kmeny téhož etnika, které se projevují občasnými ozbrojenými střety. Příčinou těchto vnitřních konfliktů bývají individuální mocenské nebo ekonomické zájmy, avšak vzhledem ke stále silné rodové či kmenové solidaritě se někdy rozšíří do bojů mezi většími skupinami.
 

Čtyřdenní tuarežsko-arabská válka

K podobnému konflktu zřejmě došlo i minulý týden v městečku Bordj Badji Mokhtar v Alžírsku u hranice s Mali, změnil se však v několikadenní bratrovražednou válku, která má za následek přes 20 mrtvých a několik desítek zraněných. Pohraniční oblast na obou stranách hranice je odedávna územím, na němž společně působí arabská i tuarežská komunita, dosud bez větších problémů a ve víceméně harmonické spolupráci, at už se jedná o pastevectví nebo obchod.

Bordj Badji Mokhtar, pouštní městečko na jihu Alžírska. Obrázek: RFI/Carte.

Prochází tudy také tranzit pašeráckých cest, hlavně pašeráků drog, do něhož je zapojeno mnoho místních rodin. Protože jde o mimořádně výnosný obchod, existuje určitá rivalita mezi jednotlivými skupinami a projevuje se občasnými střety, většinou ve volné poušti. Ke zvýšení napětí mezi tuarežskými a arabskými kmeny přispěly snahy Tuaregů o nezávislost Azawadu, což Arabové nepodporují. Hlavním důvodem eskalace násilí je ale zřejmě narušení pašerácké stezky vojenským zásahem Francie na severu Mali, jenž zničil nebo vyhnal teroristické skupiny, které pašování organizovaly.

Drobný incident mezi jedním Tuaregem a Arabem rozpoutal dřímající vášně a na několik dnů se město proměnilo ve skutečné bojiště. Místní obyvateké mluví o válce drogových gangů, která nemá nic společného s etnickým problémem. Cíleně se obě skupiny vrhly na protivníkovy domy a obchody, které rabovaly a vypalovaly. Vzájemně na sebe útočily s použitím nožů, mečů, kamenů apod.

Vypalování domů v Bordj Badji Mokhtar. Foto: Le Quotidien d'Algérie.

Alžírská policie byla prý zaskočena a s pomocí vojenských jednotek zasáhla až po třech či čtyřech dnech. Liknavost alžírských sil vyvolala řadu spekulací, neboť se zde nachází vojenská základna a říká se, že vojáků je ve městě více než civilních obyvatel (nehledě na to, že je město, ležící na pašerácké stezce, už léta v hledáčku francouzských a amerických zpravodajských služeb).

Vyděšení obyvatelé hledali únik z prudkých bojů buď útěkem do volné pouště, nebo ve stínu kamionů u zdí vojenských kasáren. V současné době je ve městě klid, všude hlídkují vojáci a byl vyhlášen zákaz pohybu v nočních hodinách. Kvůli násilnostem se zastavilo veškeré zásobování a město postrádá základní potraviny. Alžírské úřady se snaží uklidnit situaci a zahájily vyšetřování události.

Na otázku, zda jde o alžírské, nebo malijské Tuaregy a Araby, je těžké odpovědět, protože rodiny žijící na jihu Alžírska mají příbuzné v Mali a jsou  s nimi v úzkém kontaktu. Mnoho z nich má dvojí občanství a pohybuje se na obou stranách hranice.