Tuaregové

Vlajka MNLA.

Tuarežští rebelové, jejich spojenci a příznivci slaví. Dnes 1. dubna 2012 dobyli Timbuktu, poslední základnu vládních vojsk, a ovládli tak celý Azawad, tedy sever Mali.

Pro představu - Azawad se rozkládá na ploše zhruba 900 000 km2 (přibližně dvojnásobek rozlohy Francie, z celkové rozlohy Mali zabírá téměř dvě třetiny) a má asi 1 300 000 obyvatel, z nichž většinu tvoří Songhajové, Tuaregové, Maurové (Arabové) a Fulbové.

Azawad zahrnuje tři kraje : Tombouctou, Gao, Kidal. Foto : Maliweb.

Převrat pomohl rebelům

Zatímco se po státním převratu 22. března pučisté snažili zvládnout chaotickou situaci, tuarežské hnutí MNLA prohlásilo, že využije zmatků k dalšímu postupu při osvobozování Azawadu. To se mu vskutku podařilo. Situace armády, už tak dost žalostná, se převratem ještě více zhoršila. Ztratila v podstatě velení, neboť všichni vysocí důstojníci včetně vrchního velitele byli zatčeni nebo jinak odstaveni. Vojáci byli z nové situace zmatení a mnozí jí využili k tomu, aby se nenápadně vytratili.

Rozhodující dobytí Kidalu

Už den po převratu vydala skupina Ansar Edine prohlášení (adresované AFP), že se brzy zmocní Kidalu. Začalo se proslýchat, že Kidal je obklíčen ze všech stran a že probíhá jednání mezi MNLA, Iyadem Ag Aghaly (vůdce Ansar Edine) a Elhadjem Ag Gamou, který stále ještě jakž takž držel vládní vojska na severu jakožto hlavní velitel pohromadě. Nutno připomenout, že jeho zásluhou Tessalit odolával tak dlouho a na Kidal si rebelové dosud netroufali. Podle zpráv MNLA se rebelové tohoto tuarežského důstojníka, všemi uznávaného pro jeho schopnosti i vojenskou čest, snažili přetáhnout na svou stranu, ale marně, ani na dobrovolné opuštění města nepřistoupil. Na druhé straně je třeba i zmínit jeho zřejmě blízký vztah k Iyadovi Ag Aghaly, ne zcela jasný, ale všeobecně známý, proto se spekulovalo o tom, že se možná nějak dohodnou.

Rebelové ale zaútočili a Gamou útok odrazil. Ve čtvrtek 29. března přišel nový útok, MNLA ze severu a Ansar Edine z jihu. Boje netrvaly dlouho, v pátek byla jedna část vojenské základny zničena, vojáci se rozprchli a Gamou se dal se zbylými jednotkami na ústup. Po počátečním nadšení však někteří hořce konstatovali, že Kidal dobyla hlavně skupina Ansar Edine a také ho následně ovládla. Kromě Kidalu prý Ansar Edine ovládá také Tessalit a Abeibaru (městečko nedaleko Kidalu, rodné město a bašta Iyada). Tyto zprávy pronikly i do tisku a mluvčí MNLA Mossa Ag Attaher měl co dělat, aby obhájil tvrzení, že MNLA se distancuje od islamistického hnutí Ansar Edine, které usiluje o násilné prosazení zákona šaríja na celém území Mali, zatímco MNLA chce nezávislý a demokratický stát Azawad. A pokud se v oblasti pohybují další skupiny, nemůže jim v tom MNLA v současné době bránit, protože jeho prioritou je momentálně boj proti státu Mali.

Mossa Ag Attaher odmítá spolupráci s islamisty. 27. března 2012.

Gao - armáda vítězí a odchází ...

Po pádu Kidalu bylo jasné, že už zbývá "jen" Gao, sídlo hlavního štábu armády na severu, a Timbuktu. Všechny ostatní jednotky z menších kasáren v kraji se stáhly do těchto dvou velkých měst. Díky tomu byly všechny menší obce a města zcela bez ochrany, čehož skupina MNLA využila, a obsadila je.

Gao padlo hned po Kidalu, den poté. Přesněji řečeno, skupiny MNLA a Ansar Edine zaútočily v sobotu a boje trvaly až do večera. Pár hodin nato prohlásil vůdce vojenské vlády v místní televizi, že armáda útok rebelů úspěšně odrazila, nicméně vzhledem k situaci se vláda rozhodla v bojích nepokračovat a armádní vojska z Gaa odvolává.

Elhadj Ag Gamou se bojů neúčastnil a místo toho přišla zpráva, že přestoupil k MNLA. Šok byl tak veliký, že to Gamou musel dosvědčit osobně v telefonickém rozhovoru pro RFI (Radio France Internationale). Svůj přestup k MNLA zdůvodňuje tím, že Mali má příliš mnoho problémů a nezvládá situaci ani kontrolu nad armádou.

Záznam telefonického rozhovoru, který odvysílala RFI. Elhadj Ag Gamou potvrzuje svůj přestup k MNLA.

Ještě Timbuktu ...

Poslední ostrůvek vládních vojsk, Timbuktu, přišel na řadu v neděli. Většina vojáků z kasáren utekla hned po převratu a na obranu města se zmobilizovaly hlavně místní arabské milice. Ani tady se zřejmě Tuaregům nepodařilo přesvědčit obránce, aby se k nim přidali, alespoň podle toho, že došlo k útoku, který trval několik hodin. Odpoledne už bylo jasné, že poslední bašta je v rukou rebelů, stejně jako celý Azawad. Rychlý postup všem bere dech : v pátek Kidal, v sobotu Gao a v neděli Timbuktu.

Západoafrické státy zasahují

Vojenská vláda se mezitím v uplynulých dnech snažila uchlácholit Západoafrické regionální sdružení ECOWAS, které jí v čele s prezidentem Pobřeží slonoviny M. Ouattarou pohrozilo tvrdými sankcemi, pokud nepředá vládu civilistům do 72 hodin a neobnoví ústavní pořádek. Zároveň se ECOWAS rozhodně vyslovil proti jakýmkoli separatistickým snahám v Mali a oznámil, že proti Tuaregům v případě potřeby pošle 2000 dobře vycvičených a vyzbrojených vojáků.

Přesto, že Tuaregové vypudili ze severu vládní vojska, nemají zdaleka vyhráno. Problémů se jeví víc než dost :

• hrozba mezinárodní vojenské intervence ze strany Západoafrického regionální sdružení ECOWAS,
• většina populace "Azawadu" si pravděpodobně nepřeje nezávislost (ani všichni Tuaregové, natož Maurové, Songhajové ...),
• nevypadá to, že by měli sebemenší podporu u dalších států, bez čehož vznik samostatného státu je těžko představitelný,
• hrozí i vnitřní konflikty, v první řadě mezi MNLA a Ansar Edine, případně i Aqmi, navíc mezi Tuaregy stále trvají kmenové spory a rivalita ...

Stále také vyvstávají otázky podivně snadného převratu, a to v nesmyslnou dobu těsně před volbami, vcelku ochotný ústup prezidenta (před několika dny se ozval a prostřednictvím francouzského velvyslance oznámil, že se má dobře, je na svobodě v Bamaku, ale zatím nechce říct kde),  permanentní "taktický ústup" armády před rebely, vztahy Iyada Ag Aghaly k vlivným osobnostem v zemi (dosud byly spíše dobré) atd.

Zdroje : Maliweb, Slate Afrique, MaliActu, Malijet, Afriquinfos, Jeune Afrique, RFI,
PressEXPRESS