Tuaregové

Původ tifinaru

Berberské písmo tifinar (tifinagh) je staré více než 2000 let. Jeho původ není úplně jasný. Podle jedné teorie pochází z fénického písma, z něhož se vyvinuly mnohé dnes užívané abecedy (řecká, hebrejská, arabská, latinská …) a s nímž má některé shodné rysy (jde o písmo souhláskové a některé znaky si jsou podobné). Pro tuto teorii mluví i to, že se tifinar rozšířil především v severní Africe, kde měli Féničané silný vliv.

Jiná teorie předpokládá, že tifinar je původní berberské písmo, které se vyvinulo na základě obrázků věcí nebo zvířat. Poukazuje především na výraznou podobu znaků nejstarší formy berberského písma s obrázky malovanými nebo vyrytými na skalách, které se vyskytují v celé oblasti severní Afriky a které pocházejí z doby před 1. tisíciletím před n.l., tedy z období před příchodem Féničanů do Afriky. Podle této teorie tedy berberské písmo vzniklo z původního obrázkového písma a postupně se přeměnilo na písmo fonetické.

Doba vzniku tohoto písma není také jednoznačně určená, jisté je pouze to, že nejstarší záznam se nachází na chrámu berberského krále Massinissy, který byl postaven roku 139 př.n.l. Vzhledem k tomu, že nápisy svědčí o již vyvinutém písmu, lze předpokládat, že jeho předchozí vývoj trval několik staletí, a že tedy vzniklo minimálně několik staletí př.n.l.

Vývoj tifinaru

Nejstarší forma berberského písma se nazývá libyjská a většina nápisů je dodnes nerozluštěná. Toto písmo bylo důsledně souhláskové a jeho směr nebyl ustálen, nejvíce se používal směr zezdola nahoru. Nápisy jsou většinou krátké a vyskytují se v téměř celé oblasti severní Afriky až po Kanárské ostrovy.

Po invazi Arabů v 7. století bylo berberské písmo ze severní Afriky zcela vytlačeno písmem arabským. Pouze Tuaregové, kteří ustoupili do jižnějších oblastí Sahary, se arabizaci vyhnuli a používali písmo tifinar bez přestání až dodnes. Takzvaný saharský tifinar je starší formou písma používaného Tuaregy pro přepis starého tuarežského jazyka. Nápisy jsou dnes nesrozumitelné, zřejmě byly šifrované.  Na rozdíl od libyjské formy obsahuje saharský tifinar znak označující samohlásku a na začátku slova. Počátek saharského tifinaru není známý. Není jasné, zda existoval před arabizací severní Afriky nebo se vyvinul až později.

Současný tuarežský tifinar, tedy jeho dnešní podoba užívaná Tuaregy, je starý přibližně 200 let. Používá se nejčastěji pro krátké texty a zprávy : osobní dopisy, nápisy na předmětech (šperky, zbraně, koberce atd.) a náhrobních kamenech, milostné vzkazy, krátké básně a podobně. Dodnes většina Tuaregů tifinar ovládá, především ti, kteří nechodili do školy a neumějí číst a psát v úředním jazyce své země (francouzsky nebo arabsky).

Dnes se používá většinou horizontální způsob psaní, nejčastěji zleva doprava. Směr naznačují některé znaky, např. znak E (ť, ď) je zleva doprava, pokud je napsán obráceně : Ǝ, znamená to, že je směr opačný. Znaky jsou geometrické (kolečko, čárky, tečky ...), takže není těžké je vyrýt do kamene nebo do písku. Neexistuje kurzívní (psací) forma ani velká/malá písmena, nepoužívají se diakritická znaménka ani znaky pro označení konce či druhu věty (tečka, otazník ...). Není stanoveno pořadí znaků abecedy.

Souhláskový systém zůstává zachován, ze samohlásek obsahuje pouze znak pro a, e/i/j, u, které se zapisují jen v případě, že jde o samohlásky vyslovované výrazně, nejčastěji na konci slova, např. slovo tara (láska) se zapisuje písmeny t-r-a, jméno Alhassan : l-h-s-a-n, tinariwen (pouště) : t-n-r-u-n, tifinar : t-f-n-r. Některé shluky souhlásek se slučují do jednoho znaku, např. r se označuje kolečkem a t křížkem (+), skupina rt je pak vyjádřena znakem představujícím křížek zakreslený do kolečka.

Neexistuje pravopisná norma, zápis jednoho slova se tedy může lišit podle výslovnosti v různých oblastech. Vzhledem k tomu, že Tuaregové jsou roztroušeni na obrovském území, tyto rozdíly bývají  značné. Podle oblastí se zaměňuje např. h-š-ž (hik-šik-žik  = rychle), g-ď (iga-iďa = dělá), hrdelní ŕ-kh, případně hrdelní ŕ-dž apod. Kromě toho existují také menší odlišnosti ve znacích, např. d se označuje v Libyi :  Π, v Alžírsku Λ nebo Π  a v ostatních oblastech V.

Neo-tifinar je moderní berberský tifinar, vytvořený Berberskou akademií v souvislosti s emancipačním berberským hnutím, především v Maroku a Alžírsku v 70. letech 20. století. Dochází tak k renesanci tifinaru a Berberská akademie vypracovala na základě tuarežského tifinaru moderní formu berberského písma, která bere v úvahu různé varianty berberského jazyka. Tato moderní podoba důsledně zaznamenává všechny vyslovované samohlásky (a, e, i, u). Nahrazuje některé znaky tuarežského písma (především znaky složené z teček) novými, navíc používá i kurzívu (psací písmo) a rozlišuje velká a malá písmena.

Pojmenování jednotlivých písmen abecedy : b - yab, d - yad, atd., v některých oblastech (sever Mali a Nigeru) : b - ab, d - ad,  případně: b - abba, d - adda.

Tabulka znaků

Ukázky

Tuarežský tifinar

Tuaregové z Mali (Adrar des Ifoghas) píšou svá jména takto :

Ukázka textu v tuarežském tifinaru (Alžírsko - převzato z knihy A. Hanoteau, Essai de grammaire de la langue tamachek ...) :

Neo-tifinar (Maroko) :

Zdroje :

Tifinaghe, Fr.wikipedia.org

Rachid Ridouane Ziri, Tifinagh: l'alphabet berbère de A à Yaz, Mondeberbere.com.

Les tifinagh écriture des touaregs, Solane.org.

Salem Chaker, Langue et littérature berbères, Clio.fr.

Berber & Tifinagh, Ancientscripts.com

Malika Hachid, La plus ancienne écriture de l'Afrique du Nord, le lybique, a plus de 3000 ans d'âge, Tifinaghweb.

A. Hanoteau, Essai de grammaire de la langue tamachek ...,   Alger : A. Jourdan, 1896. Gallica.bnf.fr.

Adolphe Calassanti-Motylinski, Grammaire, dialogues et dictionnaire touaregs, P. Fontana, Alger, 1908. Gallica.bnf.fr.

Výuka tifinaru on-line : Apprendre Tifinagh, Tifawin.com.