Tuaregové

Tuaregové tvoří jednu z velkých etnických skupin Berberů. Berbeři obývají rozsáhlé území v severní části Afriky od západního pobřeží Maroka až po Egypt, mezi středomořským pobřežím a okrajem subsaharské Afriky.

« Berber flag » par Mysid — Drawn by Mysid in CorelDraw, based on a GIF uploaded on en-wiki by Skafis on March 5, 2006.. Sous licence Public domain via Wikimedia Commons.

Berberská vlajka přijatá oficiálně r. 1998 Světovým berberským kongresem. Symbolika barev: modrá - moře, zelená - příroda a zalesněné hory, žlutá - písek a Sahara. Uprostřed je písmeno Z (v berberském písmu tifinar), které je symbolem Berberů.

Berbeři se sami označují výrazem Imazighen (plurál slova Amazigh = překládá se často jako "svobodný člověk", ale znamená zřejmě spíše "obyvatel", jímž se Berbeři jakožto místní obyvatelé vymezovali vůči cizím přistěhovalcům) a spojuje je jazyk (v berberštině tamazight), i když s mnoha variantami, a kultura. Jako usedlí zemědělci a polokočovní chovatelé dobytka žili Berbeři v kmenovém společenství v čele s náčelníkem. Po příchodu Arabů v 7. století přijali sunnitský islám a postupně se většina z nich arabizovala. Dnes mluví berberským jazykem jen menší část obyvatel Maroka, Alžírska, Tuniska a Libye a v několika vesnicích v Mauritánii a v Egyptě. Tuaregové mluví svým berberským jazykem, tamaškem, dodnes.

Od 2. poloviny 20. století probíhá proces berberského obrození neboli boj Berberů za uznání jejich národní identity, hlavně v Alžírsku i v Maroku, kde byla uznáván jen arabský jazyk, arabská národnost i kultura. Velmi aktivní jsou v tomto směru Kabylové, jejichž radikální křídlo dodnes požaduje autonomii. Po dramatických a krvavých událostech (tzv. Berberské jaro - viz článek Berbeři v Alžírsku: Kabylové) je dnes v obou zemích berberština uznána jako jeden z národních jazyků, vyučuje se ve školách a v Maroku byl založen Královský institut berberské kultury (IRCAM), televizní kanál vysílající v berberštině apod.
 

Foto : R. Lenhert a E. Landrock - berberská dívka z kmene Ouled Nail, Tunisko, 1905. 

Původ Berberů není přesně známý, existují teorie, že jsou původními obyvateli severní Afriky, anebo že přišli z Evropy, že jsou původu egyptského, perského atd. V každém případě je prokázaná jejich přítomnost v Africe už v 7. tisíciletí před n.l. Z genetického hlediska mají Berbeři nejblíže k národům jihozápadní Evropy a středního Východu, s výjimkou Tuaregů, kteří tvoří přechod mezi Berbery a subsaharskou Afrikou, tedy jsou míšenci Berberů (a částečně i Arabů) ze severu a černošských kmenů žijících v přilehlých oblastech na jih od Sahary.

Název Berbeři pochází pravděpodobně z řeckého „barbaroi“, které zavedli Římané pro označení obyvatel, kteří mluvili nesrozumitelným jazykem, byli tedy pro ně cizinci.

 Tradiční slavnostní oblečení z jižního Maroka. Foto: Festival des Roses de Kelaa M'gouna.

Údaje o počtu Berberů jsou velmi rozdílné, uvádí se 14 - 25 milionů osob. Lze je dělit na Berbery severní  a jižní. K velkým severním kmenům patří Rifové, Šluhové a Beraber žijící v Maroku nebo Kabylové a Šauiové v Alžírsku. Většina těchto skupin se živí hlavně zemědělstvím, případně kombinují zemědělství s pastevectvím. Jižní větev Berberů tvoří Tuaregové žijící v pouštních oblastech na jihu centrální Sahary, kde tradiční formou obživy je pastevectví a obchod.

Zdroje :

http://fr.wikipedia.org/wiki/Portail:Berb%C3%A8res

http://www.axl.cefan.ulaval.ca/afrique/berberes_Afrique.htm

Odkazy:

• Encyclopédie berbère
• Amazighnews
• Congrès Mondial Amazigh
• Amazighworld
• Amazighs
• Monde berbère
• Tamazgha
• Fadma.be