Přátelství
Dva přátelé se spolu vydali na dlouhou cestu pouští. Po cestě došlo k prudké hádce. Není jasné, proč se tak pohádali, ale nakonec jeden z nich uhodil toho druhého do tváře. Ten neřekl nic, posadil se na zem a napsal do písku : "Dnes mě můj nejlepší přítel uhodil do tváře".
Přesto pokračovali dál společně v cestě. Několik dní nato přišli ke studni. Ten, který dostal ránu do obličeje, byl natolik žíznivý, že se bezhlavě rozběhl k vodě, ale upadl a začal se propadat do pohyblivého písku. Jeho přítel utíkal k němu a vytáhl ho, ještě než ho písek stačil pohltit. Zachránil ho tak před jistou smrtí.
Zachráněný přítel usedl beze slova na zem, popadl velký kámen a vyryl do něj: "Dnes mi můj nejlepší přítel zachránil život".
Jeho přítel se zeptal : "Když jsem tě uhodil do tváře, psal jsi do písku. Teď ale píšeš do kamene. Můžeš mi vysvětlit proč ?"
"Když ti někdo ublíží, napiš to do písku, aby to vítr časem odvál z tvé paměti. Ale když ti někdo prokáže dobro, vryj to do kamene, aby to vítr nikdy nesmazal."
Zdroj : Le blog saharien
